Česká republika / 2022 / 79 min. / režie Miroslav Janek

Včelí královna neboli matka, trubci a dělnice. Pracovitost, pospolitost a nezištnost ve jménu funkčního společenství, v němž nezbývá prostor pro egocentrismus. Poetická esej líčí fascinující svět včelích úlů, jejichž uspořádání dává za příklad lidské societě. Díky pozorování hmyzu, rozhovorům se včelaři, i odkazům z knihy Radomila Hradila „Včely a jejich svět“ se dozvídáme, že včela, jakožto objektivně nejdůležitější stvoření na Zemi, se stala ohroženým druhem přičiněním lidstva, jehož chamtivost a sobeckost může dospět k jeho záhubě. Je však zřejmé, že pro Zemi vše dobře dopadne, ať už s lidstvem, či bez něj…

Režisér Miroslav Janek se ve své filmové básni o včelách a lidech zamýšlí nad tím, v čem pro nás může být včela jako tvor upřednostňující pospolitost a společenství nad vlastními zájmy inspirací a jak se člověk neustále narušující rovnováhu mezi jedincem a společenstvím a přírodou může záhy sám stát ohroženým druhem.

V roce 2019 byly včely na schůzi Královské geografické společnosti v Londýně prohlášeny za nejdůležitější živá stvoření na Zemi. Ty se přitom zároveň podle názoru odborné veřejnosti zařadily na seznam ohrožených druhů.

Hlavní postavou autorského filmu je včela a vedlejší postavou člověk. Film se ptá, zda ještě může všechno dobře dopadnout a jak se člověk může svým chováním podílet na výsledku. Lidská pýcha a chamtivost na straně jedné, nezištnost, pracovitost a smysl pro blaho celku na straně druhé, tedy na straně včel.

Film je inspirován knihou R. Hradila Včely a jejich svět, která poukazuje na naši nemocnou mysl a realitu, kterou si sami ve svůj vlastní neprospěch kolem sebe vytváříme.