Jevgenij Švarc, překlad Lenka Benešová, Eva Romancovová a Alena Zbořilová, Drak

Délka představení je 130 minut, s přestávkou. (premiéra 18.10.2019)

Dramaturgická úprava a režie: Jan Střecha, scénografie: Jan Střecha, kostýmy: kolektiv herců, světla a zvuk: Matyáš Grof, Matyáš Kubíček, Jonáš Kolomý, Gabriela Skalická

Hrají

Drak -1. Hlava: Pavel Studený, Drak -2. Hlava Jan Doleček, Drak -3. Hlava Šimon Vávra, Lancelot Lukáš Baroš, Charlemagne, archivář Zdeněk Skalický, Elza, jeho dcera Kateřina Voleská / Karolína Knápková, Purkmistr Martin Bureš, Jindřich, jeho syn Vít Šembera, Kocour Matěj Klee, Osel Jan Kostelecký, 1. Tkadlec Jurij Kryvljak, 2. Tkadlec Ondřej Havlíček, Mistr Kloboučník Kateřina Červenková, Kovář David Bartoň, Přítelkyně č.1 Eliška Kubešová, Přítelkyně č.2 Tereza Vodičková, Přítelkyně č.3 Tina Stasiowská, 1. Strážný Jurij Kryvljak, 2. Strážný Ondřej Havlíček, Zahradnice Veronika Krobotová, 1. Měšťan – Müller Petr Syrový, 2. Měšťan – Fridrichsen David Bartoň, 1. Měštka Veronika Krobotová, 2. Měštka Anna Kolínová, Chlapeček Vojtěch Velebný, Prodejce Jan Kuttich, Žalářník Jan Doleček, Písaři: Šimon Vávra a Jan Kostelecký

Slovo o souboru

Divadelní soubor lanškrounského gymnázia Škeble vznikl v září roku 1998 a jeho stále se obměňující členové připravili postupně dvacet dva divadelních her (převzatých i autorských) a sehráli více než dvě stě sedmdesát představení v Lanškrouně, v okolních obcích i v jiných krajích a zemích. Od založení se ve Škebli vystřídalo už více než 200 herců a dva režiséři. Nyní tvoří soubor dvě skupiny divadelníků – současní studenti gymnázia, kteří hrají nejnovější inscenaci Drak a stále žádanou hru Baba, a bývalí studenti gymnázia, kteří si říkají Praškeble a hrají inscenaci Autíčko.

Slovo o inscenaci

„Existují lidé, kteří se bojí psů, ale můj hlavní životní strach jsou lidé. Ti lidé, kteří koušou.“ Tato slova napsal Jevgenij Švarc, autor hry Drak, jejíž plánovaná premiéra v době 2. světové války byla ve stalinistickém Rusku zakázána, neboť dílo bylo „tak neuvěřitelně drzé, že nikoho ani ve strašném snu nesmělo napadnout, co by to mohlo znamenat doopravdy“. (Jurij German).