ČR / 2019 / 76 min. / Režie: Martin Mareček

Dva tisíce osm set padesát dva kilometrů mezi Brnem a Divějevem, mezi Východem a Západem, mezi otcem a synem. Tak daleko, tak blízko. Vít a jeho syn Gríša se před koncem prázdnin vydávají na dlouhou cestu do Ruska. Jen co nastoupí do auta, syn si hned nasazuje sluchátka a otec se noří do vzpomínek. Ani tak ale nemůžou jeden druhému uniknout. Je tu však jedna možnost, která je může opět sblížit – společné pátrání. Jenže co skutečně hledají?

Čistá forma putování tam a zase zpátky jen podtrhuje maximální autentičnost a účinnost dokumentu.

· dobrodružná výprava na daleký východ i do vlastní minulosti

· dokumentární, až detektivně laděná road movie

· 2852 km mezi západem a východem, mezi otcem a synem, matkou a dcerou

· vtipný i dramatický film s dvěma překvapivými hrdiny

· jediný český film uvedený v soutěži dokumentárních filmů na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary

· film oceňovaného režiséra Martina Marečka (Hry prachu, Auto*Mat, Pod sluncem tma)

Martin Mareček o filmařské metodě: „Film je natočen na digitální fotoaparát s vysokým rozlišením, zvuk byl zaznamenáván na mikroporty anebo mikrofony skryté v taškách. Nechtěli jsme na sebe vůbec upozorňovat. Na přítomnost malého štábu s nenápadnou kamerou a mikroporty, které se „nesundávají“, si po chvíli zvykne skoro každý, kdo přistoupí na domluvenou hru a je uvolněný. Pak se jenom režijně políčí na situace a gesta, která se opakují. Stačí vyčkat a umět situaci zaostřit, zarámovat a přitom ji nezabít.“

Martin Mareček o otevřeném konci a možných otázkách ohledně pokračování příběhu Víta a Gríši: „Chápu, že takové otázky přijdou, odpovědi na debaty po filmu mám připravené, realita stále připravuje zajímavé situace. Ale raději bych byl, kdyby diváci kladli otázky sami sobě: co se při sledování Dálavy dělo jim samotným, co s tím filmem zažili vůči svým vlastním vztahům. Doufám, že uchopení příběhu včetně jeho vyústění právě k tomu jasně vybízí. To mi připadá důležitější než pointa za každou cenu.“

Vít Kalvoda k filmu řekl: „Tento portrét není ve skutečnosti portrétem naším, ale zrodila se zde nová bytost, Everyman – z pera M. Marečka, kamery J. Málka a mikrofonů A. Levého. Tedy ačkoliv skutečnost života je příběhem (či filmem) nevyjádřitelná, poskytuje nám život příběhy, které mohou být léčivé, a věřím, že právě takový příběh se Martinovi podařilo z našich životů vytáhnout a představit vám v tomto filmu.“

Programový ředitel karlovarského festivalu Karel Och doporučil pro server Aktuálně.cz Dálavu jako jeden z TOP 10 filmů uplynulého ročníku: “Dálava je výjimečná tím, co diváci často nejsou zvyklí vnímat u dokumentárních filmů, a to je režijní um. Martin Mareček režíruje tátu a syna na cestě do Ruska, je to svého druhu road-movie s citlivým a empatickým přístupem k protagonistům. Podávají výtečné herecké výkony, aniž by film ztratil na autentičnosti.” Podle Ocha je první půlka filmu vtipná, místy může připomenout československou novou vlnu. “Ale postupně vás režisér dovede až k okamžikům nelíčeného dojetí.“

Beseda s režisérem.