Český sochař a řezbář tyrolského původu Matyáš Braun se narodil 24. února roku 1684 v Sautens u Innsbrucku. Byl pátým dítětem Jacoba Brauna a jeho manželky Magdaleny, rozené Neureutrové. Tradičnímu sochařství se vyučil v Salzburgu a za svého pobytu v Itálii se seznámil s barokní tvorbou Gianlorenza Berniniho a renesančním uměním Michelangela Buonarrotiho. Díky svým širokým znalostem a dovednostem se brzy stal jedním z nejznámějších sochařů ve střední Evropě.

Kolem roku 1710 se Braun natrvalo usadil v Praze, kde si brzy našel přátele, zákazníky i českou manželku. Už jeho první socha Vidění Sv. Luitgardy pro Karlův most mu získala obdiv Pražanů i velké množství nových zakázek. Braun si tedy v Praze založil svou dílnu, ve které pracovala celá řada učedníků a tovaryšů.

Braun úzce spolupracoval s architektem F. M. Kaňkou, pro kterého dodával téměř všechny svoje sochy. S Kaňkou se podílel na výzdobě kostela Sv. Klementa v Klementinu (1714 – 1721), Černínského paláce na Hradčanech a po roce 1712 špitálu v Kuksu, pro který vytvořil na objednávku hraběte Františka Antonína Šporka alegorické sochy představující vrcholnou tvorbu českého baroka. Dále pak zhotovil náhrobek hraběte Leopolda Šlika ve svatovítské katedrále a pomník císaře Karla IV. v Hlavenci. V roce 1726 pracoval v Betlémě u Kuksu, kde do pískovcových skal vytesal monumentální plastiky.

Braun po roce 1729 předal svou dílnu svému synovi Antonínu. Jeho žáci se podíleli na udržení barokní braunovské tradice na českém venkově.

Braun zemřel 15. února 1738 v Praze, příčinou jeho úmrtí byla tuberkulóza.

Přednášející Mgr. et Mgr. Jitka Kuběnková.