Česko / 2017 / 64 min. / režie:Otakar Faifr

Protože nikdy nemohla mít děti, celoživotním posláním Luby Skořepové se stalo herectví. Zájem divadel však slábne a tak se rozhodne, že její poslední šancí vrátit na jeviště, je zprodukovat si další divadelní představení sama. Napíše si text a sežene režiséra i hereckou kolegyni, která by s ní ve hře vystupovala. Během zkoušení telefonicky zařizuje vše potřebné od pronájmu sálu až po výlep plakátů. Cesta k vysněné premiéře je ale trnitá.

Objektiv kamery je jediným svědkem leckdy zoufalé snahy přesvědčit svět, že za to ještě stojí. Prostřednictvím dosud nepublikovaných záběrů z Lubina osobního archívu se společně vydáváme do minulosti, která přináší otázky i odpovědi. Luba se zamýšlí nad touhou po uznání, smyslem života i nad blížící se smrtí.

Luba Skořepová vnímala tento film jako svoji poslední práci před kamerou a snažila se v něm popsat závěrečné období lidského bytí a samotu, ve které se na sklonku života mnozí ocitnou. Vzhledem ke svému naturelu se ale nevzdávala a stále bojovala o seberealizaci.

Když viděla první sestřih filmu, stala se hlavním motivátorem celého štábu. Neustále všem telefonovala a kontrolovala, jak se na dokončení filmu pracuje. Když jsme jí oznámili, že do filmu koprodukčně vstoupí Česká televize, ležela už delší dobu na LDN. Byla nadšená. Na chvíli se do jejích očí vrátila jiskra, která pomalu vyhasínala. Druhý den nás opustila. Sama ale věděla, že to není na dlouho. Opět se vrátí před publikum, které ji tak milovalo.