Protesty v Bahrajnu následovaly v těsném sledu za povstáními v Tunisku a Egyptě. Nesly se ve stejném duchu požadavků svobody, politické participace a moderního občanství. Již v březnu, den před začátkem libyjské intervence NATO, byly také jako první potlačeny. Televizní stanice Al-Džazíra natáčela tajně dokument o těchto protestech. Film je dramatickou chronologií protestů: od prvních demonstrací a policejního násilí, k přechodnému úspěchu, okupaci až po konečné potlačení revolty za pomoci saúdské intervence a k násilným čistkám. Hlavním tématem snímku je doprovodný jev arabského jara, tzv. „kontrarevoluce“, a techniky ovládání obyvatelstva: ozbrojováním agentů, akty státního terorismu, manipulativními kampaněmi vedenými prostřednictvím médií a rozdělováním společnosti. Lékaři, kteří poskytovali pomoc všem zraněným bez rozdílu, naopak ve filmu svědčí o tom, že protesty v Bahrajnu nemají náboženský ani etnický charakter.