Lucie Páchová a David Čagánek Lucie se lopotí se zvuky, obrázky a stíny a David ji na to rozsvěcí a zhasíná. To aby se jí pěkně pletly nohy, šňůry a dráty. Trápí je technika, a tak přemýšlí, že se radši budou věnovat truhlařině. David už umí dělat s ocelí a tančit. Lucie by se ráda naučila na plachetnici. „Sen je zpravidla podivný, zvláštní, neobvyklý útvar a vyznačuje se mnoha „špatnými vlastnostmi“, jako je například nedostatek logiky, pochybná či dvojznačná morálka, nehezká forma a zjevné nesmysly či protiřečení. Sen je sám o sobě přirozeně jasný, tedy takový, jaký musí za daných okolností být. Totiž sny se jeví neprůhledné a zmatené, jen když jim nerozumíme.“ ( Carl Gustav JUNG: O podstatě snu) Představení Z alb je vyprávěné pomocí zvuků, stínohry, projekce a pohybu.