ČR, 1996 - 2009, 90 min. Námět, scénář, režie: Helena Třeštíková Kamera: Vlastimil Hamerník, Kristián Hynek, Martin Kubala, Ferdinand Mazurek, Braňo Pažitka, Miroslav Souček, Tomáš Třeštík Zvuk: Václav Hejduk, Stanislav Hruška, Jaroslav Jedlička a další… Střih: Jakub Hejna Hudba: Tadeáš Věrčák Proč začala Katka brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budocí mateřství jí nabídne životní motivaci? Režisérku zaujal příběh mladičké Katky především proto, že na rozdíl od většiny ostatních narkomanů byla schopna svou závislost reflektovat a její beznadějný, syrově autentický zápas, odbývající se převážně v polosvětě squatů, nočních ulic a nádraží, je tím ještě tragičtější. Helena Třeštíková provázela dnes třiatřicetiletou Katku téměř půlku jejího života. Výsledkem je sugestivní obraz života, navždy poznamenaného závislostí a úpadkem. Vedle filmů Marcela (2007) a René (2008 – Evropská filmová cena pro nejlepší dokument roku) tak Katka (2009) představuje závěr trilogie časosběrných dokumentů o osudech lidí, kteří se v důsledku nepříznivých okolností ocitli na pokraji svých sil nebo na okraji společnosti.