Ve svém tanečním vystoupení Padma prezentuje Ken Mai svou zkušenost z cesty do Tibetu a severoindické Dharamsaly, exilového sídla Dalajlamy. Ve specifickém tanečním jazyce butó, jazyce dokonalé kontroly těla a pohybu, vyjadřuje odraz svého chápání zen-budhismu v kontextu moderního světa. Přináší pohybem vyjádřenou symboliku indického a tibetského budhismu v abstraktních obrazech bezbřehé krásy i spoutané estetiky, chaosu ovládaného řádem, nekonečna ohraničeného absolutnem. Taneční mantry, hypnotická hudba a sugestivní pohyb a mimika jsou hlavními prostředky Ken Maiova pojetí butó, se silným základem ve filozofii Zenu a uměleckém vzoru v živoucí legendě, Ken Maiovu učiteli, Mistru Kazuo Onó.