Originální název: Zabriskie Point USA, 1970, 110 minut Režie: Michelangelo Antonioni, scénář: Michelangelo Antonioni, Fred Gardner, Sam Shepard, Tonino Guerra, Clare Peploe, kamera: Alfio Contini, hudba: Pink Floyd, hrají: Mark Frechette, Daria Halprin, Paul Fix a další. Žádný z Antonioniho filmů neměl tak kontroverzní ohlas jako snímek Zabriskie Point, jímž režisér reagoval na aktuální politický fenomén. Protože jej lákala Amerika a drsná krása její pouštní krajiny, umístil příběh reflektující revoltu studentů proti establishmentu právě tam. Jeho převážná část se odehrává v nejnižším bodě USA, v proláklině zvané Zabriskie Point, jejíž pusté písčité břehy zalidnil jednou ze dvou legendárních scén filmu: výjevy kolektivního milování dvojic rozsetých po jeho svazích. Právě ta k nepříčetnosti rozzuřila puritánskou část amerického publika a vložila kritikům nejvlivnějších listů USA do úst odsudky, v jejichž slovníku byla „pornografie“ tím nejjemnějším výrazem. Z jedné z bouřlivých, ale nikam nevedoucích diskusí, která se odehrává na univerzitě v Los Angeles v roce 1969, znechuceně odchází student Mark (Mark Frechette). Po konfliktu s policií si koupí pistoli a na demonstraci se stane svědkem smrti jednoho studenta. Třebaže jeho smrt pomstí někdo jiný, Mark jako hlavní podezřelý uprchne na letiště a zmocní se malého letadla. Během přeletu pouště zahlédne na silnici auto a v něm studentku Dariu (Daria Halprinová), která si přivydělává jako sekretářka stavebního podnikatele. Nikdo, kdo film viděl, nemůže zůstat lhostejný k esteticky promyšlené vizuální složce, dokonale podtržené složkou zvukovou (zejména hudbou Pink Floyd v závěrečné apokalyptické vizi evokující biblický příběh o Sodomě).